Blogy

Hackerské útoky poslední dobou nejsou téma. Ne snad že by ustaly, právě naopak. Ale děláme všechno proto, abychom je odrazili, aniž byste o tom věděli. Minulý týden jsme všem knihovnám nasadili extra účinnou ochranu.

Pečlivě sledujeme aktuální dění v souvislosti s opatřeními vynucenými pandemií coronaviru Covid-19. Snažíme se reagovat tak, abychom vám v knihovnách tuto zcela novou situaci co nejvíce ulehčili, a to pokud možno ještě dříve, než nás o to požádáte. Před měsícem jsme vytvořili zásuvný modul pro hromadné prodlužování výpůjček, nyní už myslíme na okamžik, až knihovny začnete otevírat.

Přes Vánoce jsme nezaháleli a tak vám nyní přinášíme dodatečný vánoční dárek v podobě online katalogu s návody pro obsluhu systému Koha.

Abychom mohli i nadále nabízet servis knihovního systému Koha v té nejvyšší možné kvalitě, potřebovali jsme během velikonočního víkendu dokoupit další dva servery. V současné době se tak staráme o 16 serverů, na kterých je zprovozněno 30 různých instalací Kohy. Celkově tak knihovny v naší správě fungují na 54 výpočetních jádrech procesoru a 144 GB operační paměti. Pokud bychom tento výkon porovnali se slušně vybaveným kancelářským počítačem, pak by počet procesorů odpovídal 27 stanicím a velikostí paměti bychom se dostali na počet 18 kancelářských stanic.

"Během vánočních svátků došlo k havárii našeho serveru s knihovním systémem. Potřebovali bychom rychlou pomoc."

Nějak podobně začal těsně po Novém roce telefonát s Městskou knihovnou Skuteč. Původní knihovní systém doposud provozovali na vlastním serveru s diskovým polem typu RAID 5, které je sestaveno ze čtyř disků a zvládne výpadek kteréhokoliv z nich. Bohužel v knihovně zhavarovaly hned dva disky najednou. Protože přechod na Kohu byl stejně v plánu během příštích několika měsíců, doporučil tamní správce výpočetní techniky, aby knihovna přešla na nový systém ihned.

Pořízení knihovního systému v minulosti často znamenalo značnou finanční zátěž pro knihovnu a jejího zřizovatele. Možná právě proto se v Česku zažila představa, že je tento software ze své podstaty nákladný a proto se musí financovat z dotačních programů Ministerstva kultury ČR. Zřizovatel tak na jeho pořízení poskytuje obvykle 30 % částky, zbytek prostředků plyne z rozpočtu ministerstva. Z pohledu knihovny to pak vypadá, že cena knihovního systému je např. "jen" 100 tis. Kč, ačkoliv celkově vynaložené prostředky mohou být ve výši 300 tis. Kč.